Přestože úspěšnost IT projektů se v posledních letech stále zlepšuje, prostor pro vylepšení je velký. Jak často projekty končí později, významně překročí rozpočet, anebo ve výsledku neodpovídají očekáváním? Bohužel takto končí stále přibližně 60 % IT projektů! Podíváme-li se blíže na uváděné důvody neúspěchu, zjistíme, že klasické metody řízení softwarových projektů selhávají na přílišné složitosti systémů, špatně definovaných požadavcích a jejich časté změně ze strany zákazníka, či nepochopení ze strany dodavatele. Mezi další důvody patří nejasné business cíle, nízká podpora managementu, malá škálovatelnost, či nezkušenost projektových managerů.

externí autořiexterní autoři
SoftwareSoftware
04.12.2012 15:37:0004.12.2012 15:37:00

externí autoři

externí přispěvatelé magazínu softwarový QUAS

ALSO Czech Republic s.r.o.
+420 222 512 201
+420 603 442 434
daquas@daquas.cz
Anny Letenské 7, Praha 2

Agilní metody

Přestože úspěšnost IT projektů se v posledních letech stále zlepšuje, prostor pro vylepšení je velký. Jak často projekty končí později, významně překročí rozpočet, anebo ve výsledku neodpovídají očekáváním? Bohužel takto končí stále přibližně 60 % IT projektů! Podíváme-li se blíže na uváděné důvody neúspěchu, zjistíme, že klasické metody řízení softwarových projektů selhávají na přílišné složitosti systémů, špatně definovaných požadavcích a jejich časté změně ze strany zákazníka, či nepochopení ze strany dodavatele. Mezi další důvody patří nejasné business cíle, nízká podpora managementu, malá škálovatelnost, či nezkušenost projektových managerů.

Firmy se na tuto situaci snaží reagovat a v mnoha případech implementují agilní metody. Jenže Agile není proces. Neexistuje žádná přesně definovaná kuchařka s návodem, jak na to. Agile je soubor doporučení toho, co upřednostnit. Agile je spíše filozofie. A ta musí být pevně zaintegrována do firemní kultury, aby fungovala v plné šíři. Začít pracovat podle agilních principů může být pro někoho přirozené a intuitivní, a pro druhého tak zásadní změna, že ji možná ani nebude chtít podstoupit. Obecně se agilním metodám lépe daří v otevřených kulturách, naopak striktně hierarchicky řízené firmy mohou mít s agilními principy problémy.

Agilní metody se dělí do několika směrů; mezi nejznámější patří Extreme Programming (XP) a Scrum. Extreme Programming staví na myšlence, že když je něco dobré, proč to nedělat pořád. A proč nedělat jenom to, v té nejvíce extrémní podobě. Zatímco XP je zaměřeno na programovací praktiky, Scrum k nim přidává psychologii týmu a komunikace se zákazníkem. Zapojuje všechny zainteresované osoby do procesu, a tím zajišťuje vyšší kvalitu systému, který pak více odpovídá jejich potřebám a vede k jejich větší spokojenosti.

Scrum je v současnosti nejoblíbenější mezi agilními metodami. Oproti tradičním metodám řízení projektu je blíže reálnému světu, a tedy i úspěšnější. Zavádí do projektového řízení iteraci, s jejíž pomocí škáluje velké a komplexní softwarové projekty, které je těžké najednou obsáhnout i pochopit. Rozděluje rozsáhlé oblasti na menší celky a stanovuje priority jednotlivých úloh. Brání se tak běžnému tlaku „Chci všechno a hned“. Scrum zapojuje různé zájmové skupiny, zjišťuje průběžnou zpětnou vazbu a je díky tomu flexibilnější. Staví na myšlence týmové spolupráce a v mnoha firmách obnovuje spojení IT a byznysu.

Agile je filosofie, Scrum je proces, který nám pomáhá spolupracovat, komunikovat a získávat zpětnou vazbu, XP je jádro, které drží kvalitu a konkrétní praktiky. Celkově je takový proces efektivnější, flexibilně reaguje na změnu, zapojuje zákazníka a dbá na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost systému. Zkuste a uvidíte.

Zuzana Šochová | lektorka GOPAS
www.agilniasociace.cz